Kategorie

Jak to všechno začalo

Mami já chci psa. Tak přesně tato věta se objevovala v naší domácnosti celé mé dětství v pravidelných intervalech. Ačkoliv se v naší domácnosti vystřídalo mnoho zástupců říše zvířátek, pes zůstával nadále pouhým snem.

Jednoho dne však přišla nabídka. Když se vylepší vysvědčení, pořídím ti psa. Tuto větu moje maminka řekla pravděpodobně zcela neočekávaně a po několika zopakování jsem usoudil, že je zapotřebí udělat pro splnění cíle cokoliv.

Ani moji rodiče nevěřili vlastním očím, když jsem domů přinesl závěrečné vysvědčení. Nic naplat, pejsek bude. Začal tedy výběr plemene a urputný boj za co největšího mazlíčka. Po dlouhém a vytrvalém přesvědčování zvítězil německý ovčák.

V lednu 1987 se do naší rodiny přistěhovala fenka Gaia. Okamžitě jsme začali chodit na kynologické cvičiště a z naší fenky se začala stávat nejlepší kamarádka celé rodiny. Většinu víkendů jsme trávili na výletech po lesích a každá tůra byla upravena i pro potřeby našeho pejska. Po čase jsme se přestěhovali kousek za Prahu, do malé vesničky. Naše fenka měla štěňátka a jednoho pejska jsme si nechali. Jmenoval se Nero a byl to fantastický pes. S jeho maminkou Gaiou a s ním jsme prožili krásné chvíle. Objevovali jsme krásná místa v Českém ráji, na Šumavě a na Vysočině. Bohužel čas nejde zastavit a jednoho dne jsme museli s naší milovanou fenkou Gaiou navštívit veterinární kliniku a ulevit jí od bolestí. Od té doby s naším Nerem nebylo k vydržení. Pořád hledal svou maminku a partnerku do nepohody. Nezbylo nám nic jiného, než pořídit Nerovi nového parťáka. Tím se stal bernský salašnický pes - Badeček. Tahle hnědo-bílo-černá koule dokázala vymyslet rošťárnu v jakékoliv chvíli. S Nerem si moc dobře rozuměli a byla to dokonale sehraná dvojice. Jenže čas je neúprosný a tak i Nero jednoho dne odešel do psího ráje. Badeček zůstal sám.

I v naší rodinné smečce se udály změny. Přibyla nám panička. A s ní přišly i další změny. Paničce se líbili psi typu rotvajler, americký stafordšírský teriér a další podobní pejsci. My jsme byli trochu obezřetnější. Přesto nás panička ujišťovala, že jsou to dobří kamarádi a není se čeho obávat. S trochou obezřetnosti jsme začali vybírat dalšího psího kamaráda. Náš tip padl na stafordšírského bulteriéra. Tento menší pejsek tvaru nadupaného válečku se nám jevil jako ideální partner. Přesto jsme obvolali pár chovatelů a sbírali další informace o tomto plemeni. Nakonec jsme byli přesvědčeni. Stafbulíček je to, co potřebujeme mít doma za kamaráda.

Začal výběr štěňátka. Měl to být hnědobílý kamarád. Hlavně kamarád, neměli jsme žádné výstavní ani chovatelské ambice. Jednoho dne naše panička volala, že objevila na internetu našeho malého přítele. Bydlí v Liberci a jsou mu tři měsíce. A je to. Jedeme do Liberce. Až do poslední chvíle jsem si říkal, jak bude vypadat a jestli jsme se neunáhlili v našem výběru. Odzbrojující přílet maminky fenky při našem příchodu všechny moje nezodpovězené otázky zahnal pryč. Náš malý přítel Bondík byl od prvního okamžiku náš.

Jak Bondík rostl, my jsme objevovali taje tohoto láskyplného plemene a spoustu fajn lidí. A tak se stalo, že k Bondíkovi přibyly dvě stafí dámy a my jsme se rozhodli založit chovatelskou stanici stafbulíčků. Dream Staff Bohemia.

Tyto stránky jsou věnovány plemeni stafordšírského bulteriéra a naší paničce, která nás dala dohromady.